Zachycuji Váš a Vaše neobyčejné chvíle, které zůstanou v srdci a patří do rámečku. Emoce, kouzlo okamžiku, láska. Svatební a rodinná fotografka Petra, Příběhy srdcem.
Náš svatební editorial ve Stodole Popovice
3. 3. 2023/
Dneska bych Vám ráda dala nahlédnout pod pokličku svatebního editorialu – od myšlenky až po realizaci.
Loni jsem fotila svatební párové focení na Sněžce a bylo to skvělý. Letos jsem to chtěla upgradovat a mít to se vším všudy – svatební místo, dekorace, prstýnky, MUAH, květinová výzdoba. Přišlo mi to easy peasy. To tak většinou v moji hlavě je…
Takže všechno jsem si pěkně vymyslela a pak se rozhodla říct svoji nejce jestli si to nechce taky nafotit, souhlasila a řekla o tom svojí kamarádce, která… long story short, nakonec jsme na to byly tři. Holky se nabídly, že pomůžou se zařizováním a daly jsme se do toho.
Místo jsem už měla zamluvené, takže se vše ladilo k němu. Měla jsem i představu o šatech a celkovém stylu, s holkama jsme to pak upravovaly, abychom byly spokojené všechny. A začalo oslovování a domlouvání s dodavateli, které bylo zdlouhavé, protože ne všichni námi vybraní měli zájem a jiní zase nekomunikovali svižně. Do toho všeho jsme všechny mámy, jedna v pokročilém stadiu těhotenství, druhá zaměstnaná, třetí na mateřské, takže to chvílema byly fakt nervy.
Když bylo vše jakž takž naplánované přišel první fuck up – čtrnáct dní před termínem nám zrušili místo, které jsme měly domluvené skoro půl roku.
Nevadí!
Jedeme dál.
Hledaly jsme, pátraly, ptaly se všech možných i nemožných lidí až jsme našly perfektní místo s dokonalým světlem – Stodolu Popovice. Stodola Popovice je krásně zrekonstruovaná stavba kousek od Hradce Králové s kapacitou osmnácti lůžek a přenádhernou stodolou s velkými okny v industriálním stylu. To chceš.
Poslední call s holčičkama, který trval hodinu jsme měly týden před plánovaným editorialem. Naplánovaly poslední detaily, ale já pořád nevěřila, že to všechno klapne. Nejvíc jsem se bála, že těhule bude rodit. Střih a dvě hodiny po našem callu mi psala modelka ať jí zavolám. Aj, ze zkušenosti už vím, že tohle nebude dobrý. Nespletla jsem se. Náš pár se rozešel – týden před editorialem – oblek zajištěný, prstýnky na míru objednané… Naštěstí Markétka i přes to chtěla editorial absolvovat, čehož si moc vážím a děkuji ještě jednou! Sehnat ženicha bylo nečekaně snadný, protože mám bráchu, kterej (promiň brácha) je fakt kus.
Hotovo, zařízeno, done.
V předvečer vyzvednout všechno co je potřeba a mohlo by začít těšení na druhý den. U nás doma ale nevládla úplně nejlepší nálada, rodičovství totiž občas není pr***. Navíc skloubit ho s podnikáním, když mladší nechodí do školky je velká výzva.
Nastal den D a já byla totálně rozhozená. Někdy si říkám, jestli to má cenu a nevzala jsem si příliš velký sousto.
No nic, nestíhala jsem, takže ani na hluboký myšlenky nebyl čas, priorita byla nic nezapomenout a vyzvednout cukrářku a dort. BTW jsem se při předávce klíčků od auta dozvěděla, že auto je rozbitý a musím jet opatrně. Oukej! Cesta byla fajn, jen nikdo nestíhal – já s cukrářkou, MUAH ani holčičky.
Neuvěřitelné se stalo skutečností a my všechny stály na parkovišti a editorial mohl začít. Modelka se šla líčit a my začaly připravovat slavobránu, neonový nápis, prostíraly stoly, chystaly flatlay, zabralo nám to víc času než se zdálo. Na to budu myslet příště – jo fakt říkám příště, protože mě to hodně bavilo a vím, že tohle nebyl můj poslední editorial.
Fotit jsme začali asi v jednu a fotili do západu slunce. Samotné focení bylo nádherné, všechno si sedlo a my si to užily naprosto neskutečně. Domů jsem přijela vyždímaná jako citron, ale to mi nezabránilo fotky ještě stáhnout a shlédnout.
